Kulatý stůl SKAV a EDUin na téma Co očekáváme od nového ministra v oblasti regionálního školství?

Sestřih Kulatého stolu SKAV a EDUin, o.p.s. z 21. června 2012 na téma Co očekáváme od nového ministra v oblasti regionálního školství?

Nové snímky Street View v ČR

Google velmi mile překvapil. Podle plánovaného snímkování více než 170-ti českých památek a přes 20 nových měst o kterém jsme psali před rokem, totiž na-snímkoval o něco více. Česká republika se tak řadí mezi země s vysokým pokrytím Street View. 

Z informací, které mám dostupné vím, že hlavní snímkování probíhalo v létě 2011 a do-snímkování pak na jaře 2012.

Google nás opět učí vyhledávat

Společnost Google nabízí hru s názvem: a Google a day. Jejím cílem je naučit lépe vyhledávat informace. Text popisuje průběh vyhledávání na této stránce a návrh, kterak ji můžeme využít ve výuce ICT.

Vzhledem k tomu, že termín „vygoogluj si to“ se často objevuje i v řeči neinformatiků, například v rozhovoru o hodnocení nového filmu, není třeba polemizovat, jakou sílu má Google jako firma a jak její vyhledávač ovlivnil život většiny z nás.

Jednou částí z mnoha ŠVP na základních školách je zároveň spojení „vyhledávání na internetu“. Žáci by se měli naučit vyhledávat informace pomocí moderních vyhledavačů. Jsou seznámeni s pojmy jako klíčové slovo, logický operátor a podobně. Naučí se však na základě vyjmenování těchto informací opravdu vyhledávat?

Co si pro nás Google přichystal tentokrát?

Podívejte se na stránku http://www.agoogleaday.com. Jde o jednu z her, která má její účastníky naučit „lépe“ vyhledávat. Každý den je vytvořena nová otázka z různých oborů. Na mezipředmětový vztah si tedy přijde fyzika, dějepis, chemie, zeměpis či literatura. Odpověď na tuto otázku znáte a rovnou odpovídáte, nebo můžete právě využít vyhledávání.

Otázka je zadaná většinou jednou větou. V uvedené tázací větě nalezneme obvykle i potřebná klíčová slova, která nás dovedou k prvnímu výsledku vyhledávání. Výsledky jsou zobrazeny stejně jako při klasickém využívání Google vyhledávače. Nejedná se tedy o žádné omezené databáze informací s malou výjimkou. Jak již uvedl David Polesný z Živě.cz, který o této hře informoval na stránkách serveru Mladé fronty: „Vyhledávač je zde upraven tak, že poskytuje výsledky na základě indexu z předchozího dne.“ [1] Proto není možné najít odpověď rovnou, například na speciálním fórum zabývající se touto hrou.

Autor díla: Vladimír Vochozka

Po pročtení textu získáme další potřebné informace, které nás povedou dále naším hledáním. Ve vhodných výsledcích, které musíme přečíst, tak nalezneme obvykle další klíčové slovo/slova. Nastává další část, kdy vhodná slova umisťujeme do vyhledávače a kontrolujeme výsledky. Nejedná se tedy o primitivní otázky, které lze vyhledat po zadání jednoho výrazu.

K dokončení, tedy napsaní správné odpovědi, je třeba prozkoumat množství textu a po jeho porozumění se dobrat až k výsledku, který nám odpovídá na původně položenou otázku.

Autor díla: Vladimír Vochozka

Zatím tedy máme vhodně položenou otázku, k jejíž odpovědi vede více kroků. Během nich musíme přečíst určité množství textu. Musíme umět rozlišit, zda text souvisí s námi hledanou problematikou, a najít či sestavit vhodná další klíčová slova. Po prozkoumání se dostat ke konečné stránce a vybrat finální odpověď.

Autor díla: Vladimír Vochozka

Kde je tedy tento postup jiný od klasického hledání?

Během vyhledávání máme v dolní obrazovce zobrazenou naší původní otázku. Neustále tedy máme na očích to, na co hledáme odpověď. V levém dolním rohu na nás čeká kontrolní pole, do kterého máme napsat správnou odpověď. Je aktivní celou dobu a tedy kdykoliv, pokud předpokládáme, že již máme výsledné slovo, můžeme zkusit štěstí.

Dalším vylepšením je možnost nechat si poradit. Pokud jsme již v koncích a nevíme jak dál, poradí nám, jaké slovo je vhodné vyhledat. Můžeme si tak zkontrolovat, zda jsme pochopili správně zadaní neboli smysl otázky a ubíráme se správným směrem, či jsme naprosto mimo.

Pokud nám nepomůžou malé nápovědy, máme na výběr možnost zvolit další nápovědu, která je již konečná. V plné odpovědi nám je popsáno, jak jsme mohli postupovat. Samozřejmě jde pouze o doporučený postup. K výsledku se dá dobrat i jiným postupem, a to i rychleji, či pomaleji. Už tedy víme, jak na to, i když se nám nedaří.

A v čem je tedy ta hra?

Od začátku zobrazení otázky začne běžet čas. Můžeme si tak tedy porovnat čas potřebný k zodpovězení s ostatními. Vyhecovat je pomocí sdílení a případně si do RSS čtečky nastavit upozornění na jednu otázku denně.

Už víme, jak vše funguje a jak to využít ve výuce?

Například během jednoho měsíce doporučte svým žákům sledovat tento web. Ať si každý den zkusí vyhledat a správně odpovědět otázku dne. Jedná se tedy o dlouhodobější školní či mimoškolní práci. Po uběhnutí domluvené doby může proběhnout zkouška naostro. Nyní položíme otázku, nejlépe z podobného tématu, které již žáci zpracovávali. A kontrolujeme jejich odpovědi. Z uskutečněné sondy na základních školách bylo patrné, že u většiny žáků není angličtina na takové úrovni, aby mohli pracovat a vyhledávat v cizím jazyce. Na střední škole, nejlépe gymnaziálního studia, lze pracovat se zkušenějšími žáky, kteří v posledních ročnících již ovládají angličtinu více. S těmito žáky lze již praktikovat toto cvičení a pozorovat, zda má vliv na rozvíjení jejich schopnosti vyhledávat.

Protože firma Google se těší mezi mladou generací dobrému jménu, je přístup k plnění tohoto úkolu velice pozitivní. Otázky jsou většinou zajímavé i pro žáky, protože se dotýkají opravdu různorodých problematik. Zadání lze sdílet v sociálních sítích, které zažívají obrovský rozmach.

Při výuce jsem se setkal s problémem, že žáci se omezují pouze na Wikipedii, a pokud nenaleznou odpověď ihned, končí jejich snaha o další hledání. Společnost klade důraz na odpouštění od memorování [2] a více rozvíjení na práce s informačními zdroji, jako například při plnění webquestů [3]. Jak v nich vyhledávat je tedy důležitou kompetencí a má pro budoucí rozvoj žáka důležitý význam. Při splnění pár problémových úloh si můžeme všimnout, že k odpovědi nevede přímá cesta a je třeba přemýšlet během celého postupu. K překonání počátečních problémů nám pomáhá nápověda, jak máme postupovat, z které můžeme pochytit myšlenku a jakýsi algoritmus vyhledávání.

Žáci po provedení několika úspěšných či neúspěšných pokusů vyhledat odpověď poznávají, že na zodpovězení jakékoliv otázky nejde pouze zadat pár slov, a čekat co nám vyhledávač nabídne. Stejně jako kdyby řešili problém v učebnici, musí nejdříve získat určité informace nepřímo se dotýkající vytoužené odpovědi a po jejich zpracování pokračovat dále, listovat v dalších kapitolách a knihách. Problém po malých kouscích poznávají a postupují stále blíže ke konečné odpovědi. Vyhledávač je tedy jenom rychlejší způsob, jak lze listovat a číst v odstavcích, ale konečná práce je vždy na člověku.

Zkuste to i vy 

Na procvičování, či naznačení, jak by měl každý při vyhledávání postupovat, je tato hra velice vhodná. Jejím největším mínusem může být z určitého pohledu cizí jazyk. Samozřejmě nejde o spásné řešení, které naučí všechny vyhledávat potřebné informace. Zkuste si ale sami denně zodpovědět jednu otázku a uvidíte, jestli to bude mít i pro vás své kouzlo, a při dalším vyhledávání budete volit jiný a například i výhodnější postup.

Citace:

[1] - POLESNÝ, David. Nenápadná hra Googlu vás naučí lépe vyhledávat. 2012. [cit. 2012-5-28]. Dostupný z WWW: [http://www.zive.cz/bleskovky/nenapadna-hra-googlu-...].   [2] - DVOŘÁK, Milan. Vědci zdůrazňují nové vyučovací styly. 1999. [cit. 2012-5-28]. Dostupný z WWW: [[2] http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/12305/vedci-zd...].   [3] - BRDIČKA, Bořivoj. Metodický portál RVP: WebQuest.cz. 2007. [cit. 2009-4-30]. Dostupný z WWW: [http://www.rvp.cz/clanek/1614].

Autor: Vladimír Vochozka, zdroj: RVP.cz

Dohackováno! Zvítězila mobilní aplikace Bioadresář pro Hnutí Duha

V neděli, 3. 6. v půl sedmé večer se ve smíchovském Hubu po dlouhém dni plném pracovního vypětí dozvěděla zhruba dvacítka programátorů, kdo z nich je vítězem třídenního hackerského maratonu Random Hacks of Kindness. Napětí povolilo, když byl na prvním místě vyhlášen tým Synaptico.cz Jiřího Prokopa, Jiřího Zouhara a Tomáše Hanáčka za mobilní aplikaci Bioadresář, která umí z databáze biozemědělců na webu Hnutí duha šikovně vytáhnout nejbližšího producenta nebo prodejce třeba té nejlepší biocukety, a to přímo v terénu. Faktickými vítězi programátorského maratonu však byli naprosto všichni – protože nezištně darovali svůj čas a své odborné schopnosti pro dobrou věc.

Tento již třetí, ale velmi výjimečný hackathon pořádal GUG.CZ (mini-tým ve složení Radek, Standa, Dana a Ondra), kterým se připojil k celosvětové iniciativě Random Hacks of Kindness. Tu vymyslely dobré duše z Googlu, Microsoftu, Yahoo! a dalších korporací, aby podpořili neziskové organizace v době, kdy jsou mobilní aplikace nezbytností a kdy jdou technologie a software dopředu mílovými kroky. Do letos již třetího globálního hackatonu se tento víkend kromě USA zapojily i i hackeři z Kanady, Indie, Belgie, Německa, Tanzanie, Rwandy, Keni, Jihoafrické republiky, Dominikánské republiky, Velké Británie, Itálie a právě i Česka.

Pražský dobročinný hackathon byl oficiálně zahájen v pátek 1. června přímo ve smíchovských kancelářích Google, kde čtyři neziskovky - Hnutí Duha, Amnesty International, Open Society Fund a Greenpeace – odprezentovaly své návrhy problémů k řešení. Pokračovalo se pak 2. a 3. června v příjemném komunitním sále v Hubu, který celou sobotu a neděli sálal soustředěním a rozléhal se po něm tichý klapot klávesnic, když se hackeři snažili realizovat vybrané aplikace.

Po vyhlášení prvního místa, které obsadil již zmíněný Bioadresář (připravený pro iPhone i Android), připadlo druhé místo Vlastimilu Dolejšovi a Michalovi Bernhardovi (tým Frutiboys) za datové rozhraní API pro práci s kontaktními údaji úřadů veřejné správy a samosprávy, které bude využívat Open Society Fund např. na webu www.rozpocetobce.cz. Třetí místo zaplnili MapGuys (Jan Matějka, Ondra Šika, Franta Polach a Jiří Špác) s aplikací, která umí z dat Amnesty International sestavit jednoduchou a přehlednou mapu kauz týkajících se lidských práv. Výherci byli odměněni jednak geekovskými tričky a také přístupem ke Git premium packages.

Konečné slovo závěru maratonu patřilo opět neziskovkám. Zástupci organizací jásali a těší se, jak darované aplikace ihned využijí v praxi.

Hackaton se vydařil a dokonale splnil své poslání, programátoři byli nadšení nejen z vykonaného dobra, ale i z navázání nových kontaktů a získání zkušeností, třeba právě s GITem. Rozhodně to byla jedna z nejprospěšnějších IT akcí, které zatím Praha viděla. A určitě ne poslední.

Jitka Morávková